www.prosetin.cz

Historický vývoj a osídlení

O historii osídlení a jiných informací se píše ve Vlastivědě moravské na začátku 20.století toto: „Prosetín, druhdy i Prasetín, farní ves 10 km zsz. Kunštátu, jz. Olešnice, katastrální a politická obec rozlohy 812 km2, na silnici do Štěpánova v podlouhlém údolí 565 m nad mořem. Domy jsou dílem štítem, dílem průčelím do návsi, většinou z kamene a cihel, jen staré ze dřeva, zomítány, mezi nimi jsou mezery, před nimi částečně zahrádky.

Roku 1674 měla obec 1, 48/64 lánu, domů starých osedlých bylo 20, nově osedlý 1, nových pustých 8 (pět obyvatelů uteklo), starý pustý 1. Roku 1790 bylo tu 43 domů, 336 obyvatel, na 180 jiter rolí, r. 1834 domů 45, obyvatel 292, r. 1890 domů 59, obyvatel 345, r. 1900 domů 62, obyvatel 369, katolíků 63, evangelíků ref. vyz. 306, vesměs Čechův. Prosetín se připomíná roku 1390, kdy náležel pánům z Pernštejna, toho roku zapsal Vilém z Pernštejna choti své Anežce věno také na Prosetíně. Rovněž tak zapsal r.1406 Vilém své druhé choti Anně ze Šternberka věno také na této vsi, tak jako zase r.1477 Jan z Pernštejna zapsal své choti Bohunce z Lomnice 500 kop gr. Za věno na Prosetíně, Rovečném, Tresném, Kčtěnově a na Hanebnici mimo dvůr, který Budišův syn v Prosetíně drží, a dva lány, které vdova někdy Jilvínova v zástavě má.

U pánů z Pernštejna zůstal Prosetín také v XVI. století, až zároveň s Olešnicí připojen byl k panství Kunštátskému, k němuž náležel r. 1590. Paní na Kunštátě Johanna Eva z Lichnštejna postupovala pak Prosetín jako zvláštní statek Mikuláši atyášovskému z Matyášovic, ale zdá se, že postup ten ani nebyl platným, neboť patřil Prosetín za Johanny Evy zase ke Kunštátu. Roku 1610 koupil Prosetín Bedřich Drahanovský z Pěnčína za 8000 zl., tehdy jmenuje se v Prosetíně tvrz, fara, dvůr, pivovar, mlýn, rybník, ovocné zahrady, chmelnice. Jak se potom dostal Prosetín ke Kunštátskému panství, k němuž náležel již r. 1622 za Štěpána Schmidta z Friehofa, není známo. Od té doby zůstal stále u Kunštátu.

Z drobné šlechty po Prosetíně psal se r. 1406 Blažej, řečený racek z Prosetína, a synovac jeho Jan, jemuž r. 1407 postoupil Vilém z Pernštejna dvora v Prosetíně. R. 1486 jmenuje se Jan Černý z Prosetína a ze Čtyř Dvorův. Tvrz v Prosetíně byla pusta již roku 1635. Poddaní platili r.1750 vrchnosti úroku o sv. Jiří 13 zl. 47 kr. a sv. Václavě tolikéž, dávali 122 slepic, 596 vajec a předli 10 liber lnu, 16 sedláků robotovalo 3 dni potahem a o žních (čtvrt roku) ještě týdně 3 dny pěšky, 14 podsedníků týdně 3 dni pěšky a 4 chalupníci 2 dni pěšky, o žních měli podsedníci a chalupníci dvojnásobnou robotu.

Katolický kostel sv. Markéty byl původně malý a dřevěný. V XVII. stol. přicházelo sem o sv. Markétě mnoho poutníkův. Tehdy měl kostel na hotovosti 41 zl. 14 kr., 15 zl. 4 ofěry a z pronajatých polí 2 zl. 19 kr. úroku. R. 1738 byl starý kostel zbořen a vystavěn nový Janem Theodorem svob. Pánem Imbsenem. Má dva oltáře, byl opravován r.1853 a 1882. Na věži, která jest kousek od kostela ve zdi hřbitovní, jsou tři zvony, jeden z roku 1533. Samotná fara připomíná se tu r. 1408, kdy byl farářem Filip, r. 1450 Hartman a r. 1454 Štěpán, syn Damiana, měšťana z Olomouce. V XVI. stol. Byla v držení nekatolíkův a pozbyla největšího dílu nadání svého. Po bitvě na Bílé Hoře byl kostel zdejší filiálkou Kunštátskou, po r. 1667 Olešnickou, až r. 1785 zase samostatná katolická duchovní správa tu zřízena, když po tolerančním patentu většina obyvatelů se přihlásila k helvetskému vyznání. Nejdéle tu působili faráři Jiří Moučka 1797-1822 a Antonín Novák 1878-1900. Ke katolické farní osadě náležejí: Prosetín, Čtyřdvory, Brťoví, Louka a Bolešín. Farních osadníků jest 510. Hřbitov katolický jest kolem hřbitova, a pochovává se na něm ze všech přifařených obcí. Evangelíci helvetského vyznání vystavěli si v Prosetíně r. 1781 svůj kostel, mají svůj hřbitov a svého duchovního správce, pod jehož správu náležejí Brťoví, Louka, Čtyřdvory, Černovice, Tasovice, Rozseč, Štěpánov, Kasán, Leseňovice a Bolešín.

Škola byla v prosetíně již v XVII. stol., a chodily do ní děti katolické i evangelické. Roku 1813 vystavěli si evangelíci jednotřídní školu, do níž patří děti z Prosetína, Louky, Brťoví a Čtyřdvorů. Žáků jest 95, školní knihovna má 100 svazkův. Katolická škola zůstala v Prosetíně. Roku 1829 byla znovu vystavěna. Jest jednotřídní, do školy sem chodí katolické děti z Prosetína, Čtyřdvorů, Brťoví a Louky. Nejdéle tu působil František Strnad a Augustin Chudoba (1883-1901). Pamětní knihu založil učitel František Vodnařík. Žáků jest 86, školní knihovna má 191 svazkův.

Roku 1482 Vilém a Vratislav bratří z Pernštejna propustili poddaným svým ze vsi Prosetína právo odúmrti, r. 1500 osvobodil Vilém z Pernštejna ves Prosetín od povinnosti čepování panského vína a r. 1515 od bezplatného vožení panských ryb, a r. 1557 dovolil Vratislav z Pernštejna a na Tovačově Prosetínským bráti dle potřeby v panském lese stavební dříví, jakož i dříví na palivo a na ploty, také měli shrabovat i listí, žíti trávu a pásti dobytek. Stará obecní pečeť má ve znaku sv. Pavla a nápis „Prosodin“. Jména tratí jsou: Stráže, Podstráže, Klínek, Kocoury, Molovce, Močidlák, Kocholík, Hejperky, Hůlkovice, Kocholátky, Kamejšky, Kluka aj. Západně od Prosetína jest cihelna. Osadou zaniklou někde blízko Prosetína, ač nelze říct s jistotou, kde byla druhdy, jest Hanebnice, která se připomíná r.1447. Ještě r. 1500 osvobodil Vilém Z Pernštejna Hanebnici od povinnosti čepování panského vína, ale více zpráv není o ní."